Přílet

Kde začít se všemi těmi zážitky, které nás prozatím doprovází a o které se s vámi všemi chceme podělit. Nebudu nijak přeskakovat a rovnou vám vše vylíčím pěkně od začátku, tedy od odletu z Čech a příletu za severní pól, do dlouho očekávané Kiruny, která se nám stane možná i na pár let domovem.

Nadšení ze Švédska neznalo hranic a proto se Leni pustila už na Ruzyni do pilného studování švédské konverzace.

Necelý dvouhodinový let byl zakončen úspěšným přistáním ve Stockholmu, kde jsme trávili poněkud nudných 5 hodin, které jsme zužitkovali podáním prvotních raportů do země české (kdo byl online toho jsme z plna hrdla zdravili a sdělovali první dojmy, vy všichni ostatní se je dozvídáte právě teď).

Nakonec jsme se dočkali i druhého letu a kolem 22h jsme přistáli na letišti v Kiruně, která nás přivítala svou poněkud chladnou a zasmušilou náručí (2 stupně, zataženo a občasný déšť) a to prý půl hodinu před naším příletem sněžilo .... Nojo, sever je prostě sever a léto se sem probíjí s většími problémy. Na jaro si budeme muset ještě chvíli počkat, ale už to tu vše pučí a mi doufáme v lepší a světlejší zítřky. To mě připomíná světlo, i když jsme přistáli po desáté hodině všude bylo pořád světlo a nevypadalo to, že by se slunce mělo k tomu, aby zašlo a taky to tak bylo. Jak bylo pod mrakem bylo prostě všude a celou noc jen šero.

Ostatní fotky najdete tady.