Za první víkendový zážitek se dá považovat "balkónové foto", které bylo pořízeno zhruba mezi jednou a druhou hodinou ranní...ano, to co vidíte na pozadí je obloha, na které, jak podotkla Janina Péková, září hvězdy a měsíc tak jasně, až to splývá v světelný úkaz, který se tváří jako denní světlo :-D
Šprtání, šprtání a šprtání :-)
Tak by se dal v kostce popsat náš první víkend v Kiruně. Naše budoucnost je stále nejasná, ale přesto bychom rádi byli zaučeni a rádi bychom se dostali do dolu (už jen proto, že prohlídka s průvodcem stojí asi 300 SK - haha). Proto nám nezbývalo nic jiného, než absolvovat bezpečnostní vstupní testy, které jsou podmínkou pro získání identifikačních dokladů, a tedy i samotný přístup do dolu. Učební materiály i testy jsou v angličtině, což je jedině plus, protože ty švédské bychom určitě dělali alespoň dva týdny....
V neděli se nám oběma podařilo úspěšně zdolat i ten poslední test alespoň na minimální počet bodů :-D Počasí bylo celý den deštivé a přivolávalo trudnomyslnou náladu. Pokusili jsme se ji tedy zahnat alespoň procházkou po městě.
Z fotky je patrná nálada celého města "zjizveného" těžbou železné rudy...
Dominantou místní radnice je hodinová věž.
NEUVĚŘITELNÉ, objevila jsem i kavárnu, kterou jsme vyrazili v pondělí otestovat - a kávička silná (jak je zvykem zdejších poměrů), ale vynikající! Jen název kavárny se podle mého vkusu za polární kruh příliš nehodí...na druhou stranu je to dobrá recese :-)
I přes nepřízeň počasí jsem při pózování na autoportrétu před největší zdejší architektonickou památkou - kostelem - nasadila svůj úsměv číslo 4 a palec nahoru. Doufám, že to vnímavý čtenář patřičně ocení...
Zlaté sousoší zdobící střechu kostela - určitě jim byla taky zima a nelíbilo se jim, že na ně prší :-D
A konečně - zvonička, která stojí hned vedle kostela.
Neděli jsme zakončili dvěma pivními zářezy zdejšího "nealko" ležáku (max. povolená míra alkoholu zdejších piv prodejných v obchodech je 3.5 %) a doufaje v lepší zítřky jsme zapluli do postelí.
Žádné komentáře:
Okomentovat