Důlní robota

Jako narážka na dění v zemích českých mám tu první nálož řádně úderníckých a především hornických fotek.
Po dlouhých prázdninách jsem byl zase v úterý vhozen do zaškolovacího rychlokurzu, protože v neděli jsem už musel být téměř dokonalým důlním měřičem s minimální střední odchylkou. Jak fotky dokazují, Martin se mnou neměl žádné slitování, neúprosně mě drtil a po 5 dnech se sbalil odjel a já jsem byl hozen do dolu a začal jsem měřit na vlastní triko. Když už tak mluvím o triku, tak bystrému oku FAVáckému zajisté neunikne promo fotka, která by se dala nazvat "Kam až se můžeme dostat s katedrou matematiky" :)
Na plošině, na hromadě, pod dírou, nad dírou, v různé hloubce .... zkrátka práce opravdu pestrá :)

Garpenberg

 A je to tu zase pravidelná znovuvzkříšená švédská rubrika, které vdechla život vesnička se jménem Garpenberg a její barevnými kovy naditý břich, který industriálního člověka nenechal klidným a brzy objevil jeho potenciál. Garpenberg je vesnička (obydlená zatáčka), která se nachází asi 200km severo-západně od Stockholmu. Nejbližší větší městečko, kam zajíždí i něco jiného než jen off-roadová auta a koně, kterých se tu kolem pase spousty, je Hedemora.

Ale teď pěkně od začátku, i když jsem svůj cíl měl o pěkných pár kilometrů níže než je Kiruna, i tak mě Švédsko přivítalo jsou zamračenou tváří a celkem příjemnými asi 8 stupni na teploměru.

Už ve Stockholmu na letišti jsem si připomněl, jak velcí kafaři Švédi vlastně jsou. Objednal jsem si střední kávu a dostal jsem ji snad do 4dcl hrníčku, nechtěl bych vidět to velké :)

Kdybych náhodou chtěl zapomenout, proč sem do Švédska vlastně jedu, bylo mi to taktně připomenuto od nádraží na letišti, posuďte sami. Vlak byl pohodlný na styl našeho InterCity a za necelé 2h jsem byl v Hedemoře.

Ale teď už vzhůru dolů objevovat krásy díla důlního. Zdař Bůh, horník Jirka