Swedish trip aneb "Po stopách Vasy" - Stockholmská část

Teď už je to tak trochu vzpomínková akce, ale nějak jsem se k článku dříve nedostal, za což se omlouvám naruživým čtenářům a nedočkavým čekatelům dalšího příspěvku :)

V článku se přenesme nějaké dva měsíce zpátky, kdy ještě v Čechách bylo ohavno, pršelo a řeky opadávaly zpátky do svých narovnaných koryt.

Vše začalo dne 28. měsíce máje, kdy mně od rukou odpadlo hornické načiní. Vyfáral jsem z nory a vyrazil vyzvednou zbylé české dobrodruhy (Péťu, tatíka) na stockholmské letiště.

První destinací byl sám velký Stockholm.

Ubytování jsme měli zařízené u našeho švédského kamaráda Micka v krásné lokalitě kousek od centra.

Micke nás nenechal ani chvili rozkoukat a už jsme seděli v nedaleké hospůdce. Dali jsme si pár piveček, pokecali s našimi hostiteli, doladili jsme naše nadcházející plány a zapadli do našeho sklepního, útulného bytečku.

 

Na prní den stockholmský bylo v plánu prouzkoumat krásy starého města a jak jsme po pár krocích zjistili, tak na nás byli řádně připraveni a vítali nás vlajkami česko-švédského přátelství. Objevit se nám podařilo hned několik pokladů stockholmského starého města .... nejužší uličku, nejstarší kavárnu, kde jsme posedět na kávu prostě museli. Ve 12h jsem se ocitli na náměstí před královským hradem a začalo střídání stráží. Kdo si myslí (stejně jako původně my), že je to jen "Ho, ho, šup, šup" a další nehybně stojící vojáci jako sloupy, tak je na težkém omylu. Je to anabáze na tři čtvrtě hodiny, kde probíhá ceremoniál předávání stráží na kompletně celém hradu, protože dopolední uniformy vypadají uplně jinak než ty odpolední a vše je ještě doprovázeno hradní pochopovou hudbou živě hranou a mimochodem stráže se mohou hýbat!

Po takto vyčerpávajícím ceremoniálu jsme dostali pořádný hlad, okusili jsme typické švédské masové kuličky a jelikož začalo pršet začali jsme prohledávat útroby královského hradu. Prohlédli si korunovační klenoty, královské kočáry, korunovační místnost a pomalu se začali seznamovat se všemi Karly, Gustavy, Vasy a ostatními korunovanými hlavami švédska.

Opět nám vyhládlo, vyprahlo v hrdlech a den se sunul mílovými kroky k večerním hodinám. Sešli jsme se 

s našimi hostiteli, a tentokrát i s tatíčkovou učitelkou angčtiny Sally, ve vikingské knajpě při velké krmy a korbelých piva.

 

 Další den jsme se pokračovali v období, kde jsme skončili minulého večera a vydali jsme se lodí na ostrov Birka, kde bylo do 12. století vikingské obchodní centrum a přístaviště. Viděli jsme živé vikingy, draky, pohřební mohyly, rekonstruované baráčky, krásnou přírodu a keltský kříž na vrcholu kopce.

K obědu nám v místní hospůdce připravili lososa s něčím, co jsme nebyli s to přeložit a dokážete si asi představit mé a tatíčkovo nadšení, když to něco byla koprová omáčka :D

Jediné co jsme ještě po připlutí stihli bylo okouknutí radnice ... pak už jen malá párty Mickem a Annikou a hurá na kutě.

Jarl Jorge wants you!

Mé velké nadšení z koprovky :)

Protože jen švédi mohou mít muzeum vlastní neschopnosti, nepředvídavosti, loajality a zároveň nejlépe utopených peněz na světě. Museli jsme i my toto muzeum národní tragédie navštivit. Muzeum se nazývá Vasa muzeum a je zde nejslavnější a největší loď, které se potopila ani ne po kilometru plavby v 17. století a z bahna ji vytáhli celou až v 60-tých letech 20.století. Tato loď je neuvěřitelný dubový kolos, dlouhá, vysoká, ale bohužel přiliš úzká a nejvtipnější je, že kdyby přidali 50cm na každé straně, tak se už nepotopí .... holt pešek, ale příkazy krále se musí poslouchat :)

Toto muzeum je obrovská, temná, betonová hrobka a my zjistili, že venku je krásně, opustili jsme tuto bezesporu zajimavou loď a vyrazili do blízkého skanzenu na kávičku, klasický švédský kolorit a zvířátka.

Všude kolem rudé dřevěné domy a ve výbězích medvědi, bizoni, losi, sobi, vlci, lišky .... a kanón namířený na Globen Arenu - asi kdyby náhodou švédi prohrávali :D Další den ráno jsem si už jen půjčili auto a opustili výsostný prostor Stockholmu.