Norské léto

Ačkoliv se v Čechách pečete jako kuřata na rožni, do Norska přišlo "léto" teprve tento týden a ukázalo se slunečným počasím a teplotami okolo 20 °C.

Předpověď měla vydržet i přes víkend, který jsem měl volný .... otázkou pouze bylo kam vyrazit?

Po pátečním dlouhém vybírání padla volba na chatku Sinnerdammen vzdálenou asi 50 km severně od Osla. V Sobotu ráno jsem osedlal firemního oře, vyzvednul polského kolegu a vyrazili jsme vstříc norské divočině. Auto jsme nechali u městečka Grua, kde mě před místním obchodním domem, kde jsme dokupovali zásoby, málem naverbovali do jakési "rudé" strany s názvem "pracující partaj". Když zjistili, že jsem asi nepoužitelný materiál, nedostal jsem ani růži, kterou dávali všem kolemjdoucím. :)

Konečně vyrážíme na cestu. Máme před sebou cca 20 km a na konci nás čeká chatka Sinnerdammen která, jak doufáme, nebude plně obsazená a najde se místečko na přenocování i pro nás.

Po prvním nastoupání se prodíráme lesem, klečí, ztrácíme se, brodíme se močály, paseme se na borůvčí, děsíme ovce, nacházíme se a dobýváme nejvyšší kótu dnešního dne, kopec Kollern
688 m n.m., a dáváme si pauzičku a zasloužené pivečko.

Dále klesáme k přehradám, jezerům, říčkám a dalším močálům, které se nám starají o bdělost. Opět se trochu ztrácíme, plašíme krávy pasoucí se v lese. Nacházíme sebe i cestu a po 19 km strastiplné cestě je nám odměnou prázdná malebná chatička Sinnerdammen, na které poprvé testuji svůj univerzalní klíček od norských turistů .... FUNGUJE!

Romantika tohoto místa až ohromuje, zvlášť když zjišťuji, že chata tu stojí od roku 1898.

Rozděláváme oheň, popíjíme vítězný nápoj, hrajeme hry nalezené v chatce a pádíme do připravených pelechů. 

V neděli vstáváme, poklízíme, snídáme na zápraží, sluníme se a ačkoliv se nám vůbec nechce, o půl desáté opouštíme chatu. Na nohy nám musela přes noc přirůst přídavná spalovací zařízení, protože v 1 hodinu odpoledne už sedíme v autě a máme za sebou 17,5km.